Ke konci června vystoupí kapela Gossip v Praze. Dá se předpokládat, že pokud jste o ní (opravdu náhodou) ještě hudebně neslyšeli, že jste určitě někde zaregistrovali objemově těžko přehlédnutelnou lesbickou zpěvačku Beth Ditto, o které bulvární plátky píší v souvislosti s jejím odmítavým postojem k hubnutí, k holení různých tělesných partií a používání deodorantů.

Jak se dali Gossip dohromady?

Beth: Na začátku jsme se přestěhovali do Olympie ve Washingtonu z Arkansasu…
Brace: Já byl s nima.
Beth: Jmenovalo se to tam Sinner Hill, protože šofér autobusu tam sjel z útesu, protože mu nějakej školáček ukázal svůj zavírák – jako nůž. Prostě se tam děly věci, kvůli kterejm stálo z Arkansasu zmizet, člověk se začal bát o svůj život.
Brace: A to byl jen začátek. V Olympii jsme bydleli s Kathy a Jerrym, to byli kámoši z kapely Boy Posse USA, naší dodnes oblíbený kapely.
Beth: Začali jsme hrát v suterénu, kde strašilo, a tak vznikly Gossip. Měli jsme čtyři písničky a první kytarista Nathan jednou přišel a povídá, že máme první vystoupení a já že kdy? A on že dnes večer a já na to, že nemáme žádný písničky ani vybavení a on že to nevadí, a tak je to pořád. Vzali jsme cizí písničky a vybavení a bylo.
Brace: Třeba Wild Thing! A jedem!
Beth: A tak vznikly Gossip.

Kde měli Gossip první koncert?

Brace: To bylo ve městě, jak se jen jmenovalo… Fating v Columbii.
Beth: Můžu říct tu historku? Moje nejoblíbenější punková kapela jsou Need Family P.A. a měli takovou hubenou bubenici, Rachel se jmenovala, a ta mi políbila ruku, když jsem jako nemotora lezla z pódia a tehdy mě napadlo, že fungujeme jako kapela. Pak jsme asi rok hráli v okolí Olympie, jako v podstatě všechny kapely tehdy, na různejch večírkách. A já si tehdy myslela, že všichni jsou pankáči a fat-pozitivní a feministi a pak šup! A Olympii jsme nechali za zády. Potkali jsme Hannu, který bylo sedmnáct a měla modrý fáro přes mou první holku Melánii, a dál hráli se spřízněnejma kapelama. Vydali jsme první singl s moc hezkým obalem. Vždycky mě napadne, že to, co přišlo potom, se tomu nikdy nevyrovnalo.

Beth Ditto – zpěv

Kdy hráli Gossip poprvé v Evropě?

Beth: To bylo někdy v roce 2000 nebo 2001 v Glasgow ve Skotsku, s kapelama jako byli Lollies, na jedný feministický akci. Bylo to hodně undergroundový a mám na to moc hezký vzpomínky. Zamilovala jsem se do Skotska…
Brace: Skotsko je v podstatě nejlepší místo na světě.
Beth: Jo, jako dobrej Arkansas. Dodneška nejlepší koncert, kterej jsme v Anglii hráli. Byli tam modrý límečky a lesby, ne moc lidí, ale uplně vřískali nadšením. Já hrála na kytaru a Brace zpíval. Nejlepší koncert! Možná vůbec nejlepší!!!

Kdy se přidala Hannah ke Gossip?

Brace: Myslím, že 2005 nebo 2004.
Hannah: Koncem roku 2004.
Brace: Tak to bude pět let! Malý výročí! Měli jsme tehdy bubenici, která byla koncentrovaná ve studiu, ale jinak měla spoustu dalších zájmů, pracovala v pizzerii a měli jsme jet na turné a ona říkala, že se jí do toho nechce a Hannah už tehdy byla na turné s dalšíma kapelama a byla do toho pěkně zažraná, takže bubnovala ona.
Hannah: Oficiálně jsem se stala členkou kapely v lednu 2005.

Brace Paine – kytara, basa, klávesy

Co znamenalo pro Gossip album „Standing in the Way of Control“?

Beth: Jeli jsme na turné a hráli a lidi nás začínali brát vážně. To bylo moc důležitý, to vědomí, že nás berou jako hotovou kapelu. A přitom náš nejdůležitější postoj je ten, že se moc vážně sami nebereme.
Potkali jsme chlápka jménem Gill a vypadal, že ho zajímáme. My v tý době mysleli, že o nás žádná firma nestojí, a on dělal nějaký remixy a pak byl ten seriál Skins, my o tom vůbec nevěděli, a dokonce jsme si mysleli, že použili naši písničku k seriálu o skinheads, já byla úplně naštvaná a pak nám řekli, že to je o čtrnáctiletejch dětech, co berou drogy, tak jsem si oddychla. No a ta písnička v seriálu nás vlastně proslavila. My o tom neměli tušení a pak jsme začali hrát větší koncerty, objevila se MTV, pořádný festivaly a už to jelo.
Hannah: A potkali jsme Russela Crowea, kouřil v backstagi.

Kdy měli Gossip pocit, že jsou už v první lize?

Beth: To je divný slovo, protože z toho už můžete bláznit, ale nejspíš při festivalu v Glastonbury, když se věci mění, tak je to skvělý, ale i podivný zároveň. Třeba když mi lidi gratulovali a já se ptala k čemu?
Hannah: V Anglii nás lidi úplně milovali a to byl docela šok. V Americe není tolik hudebních časopisů jako v Anglii a v Anglii se často berou jako mainstream i podivný, okrajový věci.

Hannah Blilie – bicí

Jaké to bylo spolupracovat s Rickem Rubinem na Music for Men?

Brace: Rick přišel na náš koncert s Lindou Perry, byla tam taky Courtney Love a moc se mu to líbilo.
Hanna: Připadalo mu to jako velkej mejdan, spíš nějaká oslava než normální koncert. Líbila se mu ta energie, která z nás šla. A setkání bylo taky skvělý, žádná křeč, uplná pohoda.
Beth: Je úplně sladkej, ale to se neodvážím do rozhovoru říct, tak říkám, že brutální.
Hannah: Spolupráce s nim tě naplní uspokojením – je to takový ocenění toho, co děláš, a umí z tebe dostat to nejlepší.
Brace: Je to takovej pohodář! A nejlepší je, že nemá hudební zázemí, on přece studoval film.
Beth: Je to vizionář a kouzelník! Mickey Mouse jako kouzelník ve Fantasii! To je Rick!
Hannah: Hodně pozitivní zážitek.

Co vás inspirovalo při psaní písniček na desku Music for Men?

Beth: P,M,S – premenstruační syndrom – tak se ta deska měla jmenovat.
Brace: To S mohlo bejt jako songy – premenstruační songy!
Beth: Pro mě to je moment emocionality a syrovosti dohromady.

Jak vznikl název alba Music for Men?

Beth: Byla jsem na koncertě, kde byli v publiku samý chlapy, na pódiu byla zpěvačka a oni řvali a ječeli, byl to takovej dav a mě napadlo, že tohle je hudba pro chlapy. A že by se tak mohla jmenovat feministická deska. A vypadalo to dobře.

Co dál čeká Gossip?

Beth: Já se už úplně třesu na příštích šest měsíců, až budeme na turné po tom, co tahle deska vyjde!
Brace: Máme nový věci a hodně jsme je zkoušeli!